Společný účet řeší reálné potřeby lidí. V Česku je unikátní novinkou
Jaké se v Česku nabízejí běžné a spořicí účty z hlediska k právům k nim?
Nejběžnější je na českém trhu individuální vlastnictví jednou osobou. Anebo disponentský model, u kterého je jeden vlastník účtu a druhý s účtem může disponovat. Disponent však nevlastní účet – a co je ještě důležitější, ani prostředky na něm. V případě problémů se tak disponent může svých prostředků domáhat jedině soudně.
Jaký je rozdíl mezi společným účtem u vaší banky a klasickým běžnými účty, které zmiňujete?
Založení společného účtu iniciuje jedna osoba, která nabízí spoluzaložení osobě druhé. Jakmile druhá osoba založení účtu potvrdí, vytvoříme společný účet. Přístup k účtu přitom mají oba z dvojice rovnocenný. To znamená, že vidí a mohou spravovat všechny platby, karetní transakce, trvalé příkazy a podobně. Jeho zrušení pak může iniciovat kdokoliv z páru. Pokud protistrana se zrušením souhlasí, uzavřeme účet během daného dne.
A co když jedna strana nesouhlasí?
V tom případě běží lhůta, po které se účet i tak zruší, protože nedává smysl nechat existovat účet, o který jeden z dvojice již nemá zájem. Pokud je ve chvíli rušení jakýkoliv zůstatek, rozděluje se rovným dílem, 50/50, mezi oba majitele.
Jste jedinou bankou, která nabízí společný účet? Nebo ho nabízejí i jiné banky?
Společný účet, který je postaven mezi dva individuální účty dvou majitelů, je v Česku unikátní. Jedna z českých bank (mBank, pozn. red.) nabízí společný účet, ale v případně jeho zřízení již není možné mít účet individuální.
Jaké komplikace způsobují lidem v praxi účty, u nichž je jeden majitel a druhý disponent?
Pokud se dvojice, kde je jeden vlastník a druhý disponent, rozhádá, nemá disponent k účtu prakticky žádná práva. Majitel může disponenta okamžitě a kdykoliv odebrat. V praxi se tak může stát, že disponentovi chodí na účet výplata, nebo zde má uloženy své peníze, ale v případě ukončení disponenství se k prostředkům nemá jak dostat.
Teoreticky se může svých peněz domáhat soudně. Zde ovšem půjde o dlouhý a bolestivý proces, v jehož rámci bude nutné dokázat vlastnictví každé koruny, kterou bude jako disponent chtít zpět. Disponentský model je prostě extrémně nevyvážený ve prospěch majitele účtu. A na to je třeba při jeho využívání myslet. Pro férové společné hospodaření je disponentský model zcela nevhodný.
Jaké právní výhody a nevýhody má společný účet?
Mezi obrovské výhody jistě patří možnost nakládat s prostředky i v extrémních situacích.
Michal Skalický
|
Jakých třeba?
Například v případě úmrtí jednoho z dvojice. Důvod je prostý. I když totiž patříte mezi ty šťastné a dlouhodobě spokojeně fungujete v disponentském modelu, pořád ještě nemáte vyhráno. V případě úmrtí majitele vám totiž může banka přístup k účtu odepřít a vy tak budete muset čekat na výsledek dědického řízení. Mezitím ale všechny trvalé příkazy, inkasa a SIPA mohou být pozastavena a vy tak můžete mít velký problém. Vaše hypotéka se nebude splácet, platba za elektřinu se vám neprovede. A tak bych mohl pokračovat…
Jak je to v zahraničí, jsou tam společné účty běžné?
Trend společných účtů je relativně krátký, ale mezi nejmodernějšími bankami, takzvanými neobankami, je tato služba běžná. Mnoho z nich tyto účty nabízí úplně na prvním místě. Společný účet řeší reálnou potřebu a je tedy po něm viditelná poptávka. O to více je pak s podivem, že se tento typ účtu v Česku téměř nevyskytuje.
Zdroj: Idnes.cz
